Vítejte na stránkách Nadačního fondu Dům Ronalda McDonalda
Cíl Nadačního fondu Dům Ronalda McDonalda se dá stručně shrnout do jedné krátké věty: ABY RODINY MOHLY BÝT SPOLU.
Jde o rodiny a blízké vážně a dlouhodobě hospitalizovaných dětí, kteří jsou nuceni pobývat delší dobu v nemocnici.
Již více než 15 let spolupracujeme s Fakultní nemocnicí v Motole, kde přispíváme na ubytování doprovodů dětských pacientů. V současné době pracujeme na společném záměru vybudovat v motolské nemocnici dům Ronalda McDonalda pro rodiny dlouhodobě hospitalizovaných dětí. Otevírat bychom chtěli nejpozději v roce 2020.
Pomohli jsme zlepšit podmínky pro pobyt rodičů na dětskému oddělení Nemocnice ve Frýdku Místku, a na oddělení neonatologie v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně. V současné době pracujeme na projektu se stejným záměrem zlepšit podmínky pro rodiče nemocných dětí na novorozeneckém oddělení v Nemocnici s poliklinikou Česká Lípa.
Aby rodiny mohly být spolu
Rodina Zuzky
Když jsme se na začátku září 2016 dozvěděli, že naše dcera Zuzka má Ewingův sarkom – zhoubný nádor kosti, tak to pro nás byl obrovský šok. Místo toho, aby usedla do školní lavice páté třídy, musela podstoupit náročnou léčbu na dětské onkologii v Motole“ vzpomíná paní Vlková maminka Zuzky. Následovalo spousta otazníků, jak to všechno bude dál. V první řadě rodina řešila zdraví dcery, ale došlo i na praktické záležitosti: Co bude v nemocnici? Co bude doma s druhorozeným synem? Jak to vezmou v zaměstnání? Jak to všechno zvládnou finančně? Manžel zůstal jediným živitelem rodiny. Rodina musela zařadit do rozpočtu náklady na nízko bakteriální stravu, léky, čisticí prostředky nebo dopravu několikrát týdně na kontrolu krevního obrazu do nemocnice. Toto vše jsou citelné zásahy do rozpočtu rodiny.
Jaro 2018
Zuzka nastoupila v druhém pololetí do školy. Na vysvědčení měla opět samé jedničky a i teď jí to jde ve škole moc dobře. Učitelé ji chválí. Noha se jí po plastické operaci už úplně zahojila a co je nejlepší, tak i kosti konečně začaly srůstat. Nohu ještě nesmí zatěžovat, takže musí stále chodit o berlích. Na léto už snad pan doktor povolí postupné zatěžování, tak uvidíme, jak se to bude dále vyvíjet. Snad už nás čekají jen pěkné dny.
Rodina Jeníka
Od prosince loňského roku, kdy jsme si všimli na krku boule u Jeníčka, začal kolotoč po doktorech. Teprve v únoru jsme se dozvěděli diagnózu, která zněla: Hodgkinův lymfom. Myslela jsem, že se mi zhroutí svět.
Všechno bylo najednou úplně jinak. Já jsem přestala chodit do práce, abych s Jeníčkem mohla být v nemocnici a starat se o něj i doma. Když jsme v nemocnici, tak starší dcera musí chodit bydlet k babičce, protože můj manžel chodí do práce.
Změny do rodiny nám to přineslo hodně velké. Jsme aktivní rodina, která jezdí ráda na výlety na kole. Děti a manžel dokonce jezdí cyklistické závody. Obě děti mají medaile z cyklistických i běžeckých závodů. Toto všechno teď nemůžeme podnikat.
Když jsme v nemocnici, tak jsem s Jeníkem celý den, než usne a pak odcházím na ubytovnu, kterou mi doporučily sestřičky. Abych nemusela dojíždět denně 100 km. Ubytovnu za mě hradil Nadační fond Dům Ronalda McDonalda. Je to pro mě velká pomoc, protože při každodenním dojíždění bych vynaložila nemalé peníze. Doposud byl Jeníček hospitalizován 8 krát vždy zhruba na 4 dny.
Jaro 2018
Jeníkovi se daří dobře, každé tři měsíce jezdí do Motola na kontroly a vše je v pořádku. Od ledna začal chodit na judo a jde mu to. Také se už vrátil na kolo a na poprvé jsme si dali 30 km. Dnes jel Jenda dětské závody a vybojoval si zlatou medaili. Je to bojovník ve všem.
